ČJ Slabikář str. 23, písanka str. 18

M PS str. 22 – pokud nevíte co s tím, dodělám to s dětmi sama až přijdou do školy

Dneska děti dostaly nakopírovaný list s větami. Ve škole jsme celý list přečetli a dětem to šlo velice dobře. Měla jsem z toho dobrý pocit. Přes víkend čtěte pouze tento nakopírovaný list.

Také jsme psali diktát slov, který jsem známkovala. Slova jsem vybrala pouze z domácího úkolu. Z diktátu už jsem takovou radost neměla. Ovšem dost dětí napsalo diktát bez chyby. V psaní diktátů jsou mezi dětmi veliké rozdíly. Ale chce to jen systematický trénink a čas. Výsledky se určitě dostaví.

Za vzkazy moc děkuji, vzkazy jsou bezvadné, děti /i já/ mají ze vzkazů radost. Někteří z rodičů mají vzkazy opravdu „vymazlené“. Obrázky, vzkazy ve tvaru srdíček…Dokonce některé děti píší vzkazy rodičům.

Tento týden jsem neustále řešila chování některých neukázněných dětí. Děti vám samy řeknou o co se jednalo. Nechtěla jsem hned po Vánocích zavést nějaké sankce, ale pokud se kluci nezklidní, budu to muset řešit. Některé děti pak dost trpí, mají potíže se sluchem…..Dneska jsem viděla zlepšení, bavili se hraním karet a hraním se stavebnicí. Tak doufám, že to bude v příštím týdnu pokračovat.

ČJ Slabikář do str. 22, písanka do str.17, číst nakopírovaný list

M PS do str. 21, MM do str.14

http://www.naucsecist.cz/

Posílám odkaz na stránky na PC. Pro děti by mohla být práce s PC atraktivní. Zkuste to.

Někteří rodiče mně psali, že přestože každý den píší s dítětem diktát, nedaří se mu. Psaní slov je založeno na analýze a syntéze slov. Zaměřte se proto na to, aby dítě umělo slovo hláskovat /ve škole jsme hráli hru – mluvili jsme tzv. marťanštinou – děti budou vědět/. Papírová písmenka děti už do školy nosit nemusí – používáme písmena z umělé hmoty. Doma z papírových písmen stále skládejte slova, věty. Někomu jsem ještě doporučovala, aby se vrátil ke slabikám ze ŽA. Není to žádná ostuda. Pokud diktujete slova s dlouhou samohláskou, délku přehánějte, děti jsou na to zvyklé ze školy. Klidně diktujte mááááááma….. Stále také opakujte pravidla při psaní věty. Pokud se stále někomu nedaří, nebuďte smutní, určitě se to naučí, chce to jen čas.

Český jazyk Slabikář str. 22,písanka str. 17

M PS str. 20, MM další stránku asi 13

Prvouka PS str. 16

Dneska jsme psali diktát jedné věty. Před psaním s dětmi větu rozeberu. Jaká pravidla platí při psaní vět, kolik má slov, … Některé děti uspěly na výbornou, měla jsem velkou radost. Prosím, abyste dětem dávali na procvičení věty pouze ty, které jsme psali v písance. Před každým diktováním s dětmi větu rozeberte. Kolik má slov, kde píšeme mezery, co se píše na začátku věty, co se píše na konci věty. Většina dětí to umí bezvadně, klaďte pouze otázky, děti ať odpovídají. I když to už perfektně umí, stejně vždycky větu rozeberte. Děti na to jsou zvyklé a potřebují si to utvrdit.

Vzkazy od vás jsou perfektní, děti mají velikou radost, každý vzkaz společně přečteme. Děkuji.

ČJ Slabikář str. 21, písanka str. 16

M PS str. 19, MM str. 12

ČJ Slabikář str. 20, písanka str. 15

M PS str. 18, MM str. 11

1. Přestože jsem na prázdniny nedala dětem žádný úkol, většina dětí „naskočila“ bez jakýchkoliv obtíží. Vcelku všichni četli obstojně, i v matematice bylo vidět, že doma děti nezahálely. Našlo se však pár jedinců, kteří měli obtíže a bylo vidět, že se na čtení a matematiku o prázdninách nesoustředili. Ráda bych vás všechny chtěla poprosit, abyste s dětmi denně četli, počítali a psali pár slov jako diktát. Plynulé čtení je předpoklad pro úspěch ve všech ostatních předmětech.
2. Před Vánocemi jsem viděla v penálu jednoho chlapce vzkaz od maminky. Moc se mně to líbilo. Vzkaz byl napsán velkými tiskacími písmeny, chlapec si ho přečetl. Procvičil si čtení a pak věděl, že na něho maminka myslí. Samozřejmě to není povinné, ale zkuste to, děti to jistě potěší až otevřou penál. Vzkaz by měl být krátký, čitelný, jasný. Např. Myslím na tebe, mám tě ráda…….Určitě vymyslíte mnoho jiných neotřelých vzkazů. Připojte srdíčko nebo obrázek. Ráda dětem při čtení pomohu.
3. Občas dětem čtu nějakou pohádku. Dneska jsme se s dětmi dohodli, že by v naší třídě mohla číst pohádku jejich babička. Děti slíbily, že to s babičkami domluví. Rozhodně by to bylo pro děti atraktivní, poznali bychom „naše“ babičky. Pro babičky by to byla jen chvilička, děti by s babičkou vybraly pohádku. Vždyť babičky jsou naši andělé. Rozhodně si myslím, že by to bylo ve prospěch utužení vztahů mezi babičkami, dětmi i učitelkou. Promyslete to a pokud byste chtěli, ozvěte se mně.