Český jazyk

PS do str. 21

Uč. do str. 34 ústně

Písanka do str. 11

Matematika

PS do str.33

Opsat do sešitu geometrie od kamaráda

MM do str.10 + str. 12 cv.24 + str. 13 cv. 26

Čtení

Čítanka do str.29

Prvouka

PS do str. 9 cv. 5

poznámky do sešitu od kamaráda a naučit se to /myslím, že jsem to fotila a posílala na mobil/

Naše exkurze se opravdu vydařila. Nejenom, že jsme si užili všelijaké vymoženosti techniky, ale máme z dnešního výletu všichni nezapomenutelný zážitek. Prožili jsme v areálu vyhlášení požárního poplachu. Že byl cvičný jsme zjistili asi až po 10 minutách. Když se začala zavírat protipožární vrata, která nás navzájem od sebe odřízla, někteří začali panikařit a byli značně nejistí. Samozřejmě včetně mě. 🙂 Ale všechno dobře dopadlo, nějaký pracovník nás venku ujistil, že je to poplach pouze cvičný. Mnoha z nás odlehlo. Musím pochválit děti z vyššího stupně, které jsme dobírali do autobusu. Bravurně celou situaci zvládly a pomáhaly ostatním se uklidnit. Dokonce je po skončení poplachu krásně usadily a povídaly si s nimi. To uvidíte na fotce. S třeťáky se nám všem výlet moc líbil. Byli jsme na ně zvyklí z minulého školního roku a myslím si, že si s nimi moc rozumíme. Chtěla bych poděkovat paní Holoubkové, která jela s naší třídou a zároveň paní učitelce Boškové a paní Klimešové. Myslím si, že jsme si to opravdu užili a těším se na další výlet. S paní učitelkami jsme se domluvily, že pojedeme společně ve stejné sestavě na výlet do Prahy na letiště. Můj výlet to bude s dětmi poslední, ale to je ještě za dlouho. Tak se budeme těšit.

Při čtení se děti samy známkují, říkají co se jim nepovedlo, ostatní také říkají známku, kterou by danému jedinci dali. Známku musí obhájit, vysvětlit proč by danou známku dali. Samozřejmě konečné rozhodnutí je na mně. Chtěla bych, aby se děti nepodceňovaly, ale ani nepřeceňovaly.

Stále bojujeme se zapomínáním. Děti nemají sešit, doma zjistí, že ho měly v tašce. Nacvičte s nimi…vyndej čeština školní, vyndej diktáty…Já sama si zapomínání dětí eviduji a opravdu nerada bych dávala v pololetí někomu kázeňský postih.

Při plavání všechny děti plavou, plavání se jim líbí.

O přestávce jsem opravovala sešity a naše paní speciální pedagožka mně koukala přes rameno. Děti chválila, jak krásně píšou. Tak jsme měli z pochvaly všichni radost. 🙂

Při hodinách jsou některé děti nepozorné. Já je chápu, že to vždycky není zábavné, ale je to nutné. Velice málo pracujeme ve skupinách, hry děláme občas. Všechno stagnuje na chování. Každou hodinu máme zkrácenou tím, že řešíme co se stalo na WC, na chodbě…

Abych si stále jen nestěžovala, musím říct, že většina dětí se mnou komunikuje rádo, ukazuje se, že s nimi mohu i zažertovat, jsou empatické. Některé děti mně říkaly, že už si samy čtou web. To je bezvadné. Dneska dokonce i některé děti reagovaly na můj včerejší příspěvek. Děkuji vám, rodičům. Chování dětí k našemu malému „zlobilovi“se dneska změnilo. Kluci si s ním hráli, snažili se. Měla jsem radost a děti také. Prosím, abyste jim to stále připomínali, a aby ho vzali mezi sebe. Samozřejmě ubližovat se nikomu nesmí. S dětmi jsem se domluvila, že daný chlapec už nebude pod mým neustálým dozorem, že bude moct hrát si s dětmi. Tak snad nám to vydrží. Já určitě budu poblíž a situaci monitorovat. 🙂

Ráda bych napsala pár řádek k situaci ve třídě. Ve třídě se rozhořel takový rozpor mezi dvěma chlapci. Oba chlapci jsou silně dominantní, prosazují se. Došlo to tak daleko, že jeden chlapec napadá druhého, způsobil mu zranění, včera ho škrtil v bazénu.

Dneska jsem byla takový tichý pozorovatel ve třídě. Čtyři kluci si vzadu velice pěkně hráli. Lechtali se, plácali se po zádech, nekřičeli, prostě se tak kočkovali. 🙂 V případě, že by byl s nimi vzadu daný „zlobivý“chlapec, který musí sedět o přestávce v lavici, aby se zabránilo jeho aktivitám, určitě by minimálně dva kluci křičeli…on mě bije, bouchá, plete se nám tady. Chtěla bych na obranu „zlobivého“ chlapce jen říct, že ti kluci už a priori toho „zlobivého“ nesnášejí, nechtějí ho, žalují na něho. Ale i zlobivý chlapec si chce hrát. Dneska jsem s dětmi mluvila a tohle všechno jsem se jim snažila srozumitelně vysvětlit. Zlobivý chlapec je zlobivý, sociálně nezralý, nemá návyky slušného chování. Ale i s takovými lidmi se budou vaše děti setkávat. Nemusí se s nimi kamarádit, ale spolupracovat budou muset. Promiňte mně, že vás s tím obtěžuji, ale ve třídě to opravdu vře a musí se to řešit. Chtěla bych, aby se ve třídě děti cítily dobře a k tomu mně pomůžete jenom vy. Nikdo jiný. Promluvte proto s dětmi, vysvětlete jim to a snažte se je nabádat, aby „zlobivému“ chlapci pomohly. Mimochodem, netýká se to dívek. Ty se snaží pomáhat chlapci i mně.

Dovoluji si všem poslat informace, které se týkají prevence proti svrabu.

1) Jednoduché opatření – opakované mytí rukou během dne.

2) Ať děti používají výhradně jednorázové papírové utěrky.

3) Pokud někdo má ve třídě polštářky, plyšáky, dejte dětem velký igelitový pytel a dáme je tam a zavážeme a necháme je někde mimo používání, platí i , na židle.

4) Uklizečky budou každý den pečlivě utírat kliky, vodovodní baterie, luxovat koberce a polstrované kusy nábytku. Dále pak školník každý den po velké přestávce obejde všechny WC a otře záchodová prkýnka. To je i opatření proti šíření viru chřipky, která nám tady taky řádí 🙁

5) Jako rizikovější vidí hygiena koberce, na kterých děti sedí, povalují se. Tady bude probíhat pečlivý úklid. Omezím pobyt dětí na koberci.

6) Připomeňte ale dětem, ať si vzájemně nepůjčují mikiny, bundy, tepláky, elasťáky, případně čepice. 

Zákožka svrabová je parazit, takže na ni neúčinkuje desinfekce, mimo tělo hostitele vydrží 1 – 3 dny, pak umírá (tzn. po víkendu by měla být škola vždy „čistá“), inkubační doba nemoci bývá 2 – 6 týdnů po kontaktu s nakaženou osobou. Roztoč se nechá zahubit při praní s teplotou nad 50 °C, žehlením. Předměty (hlavně látkové), které nelze prát, je možné umístit na 3 – 7 dní do igelitového pytle, zavázat. Na hladkých površích (lavice, madla …) velké riziko nákazy nehrozí.

Dneska jsme byli v knihovně na besedě s autorem knih o šumavských vláčcích s panem Kozákem. Bylo to velmi zajímavé. Pan Kozák byl poutavý vypravěč. Děkujeme moc panu Kozákovi i paní ředitelce Koubové za zprostředkování této besedy. Fotky dám do fotogalerie.

Milí rodiče, překvapuje mě, že ještě někteří nemají všechny potřebné sešity /přehled 2.9. na webu/, někteří nemají obalené učebnice, sešity, podepsané učebnice vzadu. Děti mají ve třídě vzadu šanony, kam si mohou dávat sešity a knížky, které doma nepotřebují. Přesto někteří nosí každý den všechny sešity a učebnice. Někdo nosí celý týden i učebnici HV. Opravdu je to zbytečné, chraňte zdraví svých dětí. Já to dětem stále opakuji, ale je na vás, abyste každý den s dětmi prohlédli aktovku, promluvili si s dítětem, co jsme dělali a pokud bude potřeba, abyste zasáhli a dítěti vysvětlili co a jak. Pokud dítě nemá v penálu ořezané tužky, chybí hned ráno pero, je vidět, že kontrola rodiče chybí. Stejně tak je to s úkolníčkem. Děti si už samy zapisují úkoly /celý den jsou na tabuli/, před koncem hodiny vyčlením vždy 3 minuty na zapsání úkolu. Pokud dítě má zapsaný úkol v úkolníčku, ale úkol nemá vypracovaný, usuzuji, že kontrola rodiče nebyla. Poučte děti, že si mohou do úkolníčku zapisovat i samy něco , na co by neměly zapomenout. Vím, že máte málo času, chápu to. Ale vždycky je pro mě dítě na prvním místě. A určitě je dítě prioritou i pro vás. Nezlobte se, že to takhle natvrdo píšu, ale myslím si, jaké základy dětem na počátku školní docházky dáme, tak budou prosperovat či neprosperovat na vyšším stupni.

Včera jsme prožili krásný den. Byl totiž jablíčkový. Ve třídě jsme měli spoustu jablíček, jedno hezčí než druhé. 🙂 Plnili jsme různé úkoly, procvičili jsme i sčítání, odčítání, podzimní měsíce, dny v týdnu a spoustu dalších dovedností. Soutěž o nejkrásnější jablko měla dva vítěze. Z dívek měla nejkrásnější jablko Amálka a z chlapců měl nejkrásnější jablko Matyáš. Vyvrcholením celého dopoledne bylo pečení štrúdlu. Děti byly rozdělené do dvou skupin. Pekli jsme ve školní kuchyňce, nevyhnuli jsme se ani menším „škrábancům“ od struhadla. Některé děti byly netrpělivé, pokud jim něco nešlo hned. Tady bych chtěla pochválit Marcela, který byl trpělivý, „neremcal“ a opravdu se snažil. Je vidět, že je zvyklý pracovat a pomáhat v kuchyni.

Dneska jsme si na štrúdlu pochutnali. Byl vynikající. Jedinou chybu měl, a to, že ho bylo málo. Bylo šest nohavic, ale děti by snědly dvakrát tolik. Možná to bylo tím, že jsme si ho sami upekli.

Chtěla bych poděkovat paní Klimešové, která s dětmi pekla a potažmo i paní Boškové, která mně paní asistentku „půjčila“. Já sama bych to určitě nedala. Fotky dám do fotogalerie.